Tímto příspěvkem reaguji na poslední odstavec HejTiho článku: http://hejti.signaly.cz/0710/mel-bych-mene-mluvit
"Večer při mši jsem si s hrůzou uvědomil - když neposlouchám lidi, kteří ke mně mluví přímo? Nepřeslechl jsem něco náhodou i od Boha..."
Umění naslouchat druhým vyžaduje schopnost potlačit vlastní ego a úplně se ponořit do toku myšlenek druhého. Tato schopnost se dá trpělivou prací naučit. Poslouchat druhého, je pro člověka obrovské obohacení. Naslouchání je přínosné pro obě strany. Svěřit se někomu, kdo naslouchá je jednodušší. Ten kdo pozorně naslouchá zjednodušuje sdělení problému. Nasloucháním ukazujeme bližnímu, svůj zájem o něj a o to, co ho trápí. Vím, že naslouchání je v praxi těžké, ale výsledek stojí za to.
Kdo neumí naslouchat, nemůže nikomu pomoci.
Komentáře
Ahoj Franto, souhlasím s Tebou. Slovo naslouchání je krásné, když můžeme někomu pomoci. Někdy často slyším od Boha něco, co bych měl dělat. Tak třeba dětské nebo psí oči řeknou všechno a prosí o něco. Tak to vidím já. Ten závěrečný citát mi říká, že jsem se trochu zamyslel předtím, než jsem si přečetl ten citát.
Martine mě těší, že někoho napadla stejná myšlenka jako mě. Toto téma nutí přemýšlet, a to někdy bolí :-D
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.