Ráno jsem jako obvykle přiše do kostela, začal jsem chystat na mši svatou. Vzal jsem do ruky misál. Začal jsem v něm listovat a hledat slavnost Ježíše Krista Krále. A ouha, ať listuj zepředu dozadu nebo zezadu dopředu, zmíněnou slavnost nemůžu najít. Mše svatá už měla začít před pěti minutami, tak jsem řekl otci, že mají jít a že jim misál donesu. Vím že slavnost má být mezi nedělemi v mezidobí hned po 33. neděli v mezidobí. Jenže v tom misálu byly neděle v mezidobí jen do 25. neděle. V tom už přišli z kostela pro misál a já jsem pořád neměl najítý ten formulář.
Probudil jsem se s myšlenkou, že bych to v reálu opravdu zažít nechtěl...
Komentáře
Taky takové zážitky mám z mého opravdového kostelničení.Při jednom pohřbu jsem vybírala do zvonečka a pohřební hosté se se mnou začli bavit jaknáměstí.Ahoj, jak se máš? pěkně to děláš a atd.Jelikoš je při pohřbu důstojná atmosféra, tak já sem byla vysmátá jako by nic..A tak se mě kdysi stalo, že sem při mši zapoměněla dát purifikatórium jáhnovia pak si pro něj došel.Inu začátky mého kostelničelní byli fakt humorné :)
Mě se stalo, že na pohřbu jeden pán v první lavici odpovídal na přímluvy tak, že jsem se málem rozesmál. Odešel jsem dříve, ani jsem všechny přímluvy nepřečetl. Otec mi řekl, že jsem měl skončit o přímluvu dříve...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.