Bruce Marshall se odvažuje tvrdit, že církev je plná slávy. V knize je  čtivým způsobem zachycen život kněze, který působí ve Skotsku od roku 1908 až do začátku druhé světové války.

Otec Edmund Smith je poctivý kněz, který vykonává svoji službu s láskou, má pochopení pro lidskou slabost, ale zároveň je pevný. Velmi mě oslovilo, že se modlil i po letech za duše těch které zaopatřil. Další silný moment bylo, když na frontě uprostřed bitevní vřavy, byl biskupem poslán do armády, uděluje všem vojákům generální absoluci. Všímá si, že někteří vojáci, když ho viděli sklopili hlavu. Ukázka je z odpoledne, které připravily řádové sestry pro rodiče dětí, které učí.

"Důstojný pane, měli jsme právě s Pepíkem hroznou hádku,"  oznámilo mu děvče.

Elvíra tvrdí, že je hřích pít limonádu při duchovních cvičeních, já zas říkám, že to není hřích," ozval se chlapec.

Bůh jim žehnej, Bůh jim žehnej, pomyslel si otec Smith a chystal se jim vysvětlovat, že tu nejde o žádný morální problém, pokud snad nechceme udělat Bohu radost tím, že se vzdáme dobrovolně něčeho, co máme rádi; vtom však Elvíra vykříkla, že už začíná závod rodičů a že to vypadá, jako by chtěl monsignore O'Duffy běžet také, protože odevzdává pistoli panu biskupovi. A monsignore vskutku běžel v závodě dospělých a přiběhl celý červený a udýchaný třetí od konce, ačkoli si předtím sundal kabát a uázal záplatovan rukávy své nahnědlé košile; Elvíra však řekla Josefovi, že se netřeba smát jeho košili, protože jí mamínka povídala, že si monsignore vždycky kupuje laciné košile, aby mu zbylo víc peněz pro chudé.