Rád bych se s Vámi podělil o zkušenost, která se mi stala o těchto Vánocích. Zkušenost s darem, který se později a naprosto nečekaně stal obdarováním pro mě samotného.
Kdysi před lety jsem dostal desátek růžence.
Z olivového dřeva.
Jak šel čas tak dřevo ztmavlo.
Růženec se mi začal opravdu líbit.
Začal jsem na něm lpět.
Nedokázal jsem si představit, že bych o něj mohl přijít.
Natož ho někomu dát.
S Boží pomocí jsem se rozhodl darovat ho.
Přišla příležitost.
Růženec jsem daroval.
Nebylo to až tak jednoduché.
O Vánocích jsem dostal dárek.
Obraz.
Na obraze byla fotka.
Krásná fotka.
Fotka ruky se snubním prstenem a růžencem.
S mým bývalým růžencem.
Byl jsem obdarován více než jsem dal.
Moc Ti děkuji.
U Boha je to podobné.
Dáme málo.
Dostaneme vrchovatě.
Jako sv. Veronika.
Komentáře
Podobný zážitek mám, když jsem přijel ze Svaté země a přivezl si několik pár desítek růženců. Začal jsem je rozdávat. Ale přišla chvíle, kdy už jsem věděl, že když dám z ruky i tento růženec, tak mi vlastně žádný nezbyde. Ale dal jsem ho jedné osobě, kterou znám již mnoho let. Odměnou mi byla po několika měsících zpráva, že se ona osoba na tom růženci modlí každý den...
Krásné:)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.