Drahé sestry a bratři,

Ježíš v dnešním evangeliu říká, že přišel vrhnout na zem oheň a přeje si aby vzplanul. Myslí tím oheň Ducha Svatého nebo oheň posledního soudu?

Ponoření v křest znamená smrt. Smrt starého člověka. Při křtu jsme byli politi vodou. Vodou, která v symbolice Izraele znamenala smrt. Izraelité přešli z egyptského otroctví skrze vody Rudého moře do nového života. Tato smrt starého člověka může vyvolat napětí a konflikty, které Ježíš předvídá: Budou rozděleni otec proti synovi...

Může to být – jak říká Ježíš – konflikt s druhými, ale myslím si, že nejtvrdší konflikty má člověk se sebou samým. Kdy ví, že by se měl něčeho vzdát nebo něco udělat, ale nechce se mu. Z vlastní zkušenosti moc dobře vím, že když udělám věc, kterou dlouho odkládám nebo se mě do ní nechce, tak z toho mám potom velkou radost.

Smrt starého člověka může a má přijít i po křtu. Může se stát, že člověk po nějaké události např. po svaté zpovědi nebo po nějakém setkání učiní radikální změnu ve svém životě.

"Eucharistie, která nás připodobňuje k Ježíšovu tajemství, od nás vyžaduje nový velikonoční život s roztržkami a sváry. To je cena za svobodu a nový život." (S. Fausti, Nad evangeliem podle Lukáše s. 490)