V tomto clanku prinasim postrehy ohledne naseho cestovani po USA. Vetsi cast clanku se venuje letecke doprave.

Automobilova doprava

V USA je velmi rozsirena automobilova doprava. Pred dvanacti roky stal litr benzinu 8 Kc. Nyni stoji litr 87 benzinu 19,40,- Kc. Benzin se prodava v galonech (3,8 l). Auto ve kterem jsme jezdili (SUV od Fordu) melo prumernou spotrebu 9,25 l/100 km (vcetne klimatizace). V nekterych mestech maji vyhrazene pruhy pro auta, ve kterych jede vice lidi. Typicke je ze kazdy jezdi autem a obvykle sam. Byli jsme na jednom rodinnem setkani a byli jsme vyjimka, protoze jsme prijeli ctyri jednim autem.

Pro Texas jsou typicka velka auta. Zvlastnost dopravy je krizovatka se ctyrmi cedulemi STOP. Dopravni infrastruktura je na vysoke urovni. V Louisiane maji most, ktery je dlouhy 18 mil (29 km).

Letadlo

Behem nasi cesty jsme absolvovali celkem ctyri cesty letadlem, ktere byly tvoreny sedmi lety.

Praha - Frankfurt - Houston George Bush International Airpot (IAH)

Pro nasi cestu za Velkou louzi jsme vyuzili sluzeb spolecnosti Lufthansa. Podle zkusenosti jinych jsme se neznepokojovali tim, ze nam nesel on-line check-in 24 hodin pred odletem. Check-in se nam nepodarilo udelat ani na letisti v kiosku. Zasli jsme na prepazku a tam jsme vse vyridili. Odletali jsme v 6:00. Prilet do Frankfurtu byl podle planu. V letadle byla jedna letuska, ktera umela cesky. V Praze na letisti je free Wi-Fi sit. Ve Frankfurtu maji pohodlne kozene sedacky a rano (pred osmou) tam byla zima.

Z Frankfurtu do Houstonu jsme leteli nejvetsim dopravnim letadlem na svete, Airbusem A380-800. Po prichodu do letadla jsme si nasli sve misto. Na kazdem miste je k dispozici deka, polstarek a sluchatka. 

V letadle je u kazdeho sedadla rozsahly zabavni system. U kazdeho sedadla je k dispozici USB port, ktery umi pripojit telefon jako mass storage zarizeni. U telefonu to ma tu vyhodu, ze i zaroven nabiji. Zabavni system rozpoznal i 32 GB flash disc. USB media player nenacte 3gp ani mp4 a nektere mp3. Doporucuju dat filmy do rootu. Rychlost odezvy a nacitani je slabsi. Displej dobre reaguje na dotyk pres deku, kterou jsme nafasovali. Dale je k dispozici ethernet port, ktery jsem nezkousel, protoze jsem nemel s sebou notebook.

V zabavnim systemu jsem si nasel Hobita a znovu se na nej podival. Btw. za mesic pri zpatecni ceste jsem ho v zabavnim systemu nenasel. Port na sluchatka je resen neobvykle. Sluchatka maji vstup 2x 3,5 mono jack. Pro poslech s vlastnimi sluchatky je nutna redukce 2x mono na 1x stereo. Pokud mozno jako dva volne kabely kvuli rozteci zdirek. System ma jednu nespornou vyhodu, nesvadi k nevratne "vypujce" sluchatek. Sluchatka jsou slusna.

Ostatni servis byl vyborny, nekolikrat behem letu letusky roznasely vlhcene ubrousky. Co se tyce jidla a piti tak se osvedcila varianta voda a dzus. Clovek bez problemu dostal dva napoje. Vodu slo vyptat take ke kave nebo k vinu. Trochu jsem mel pocit ze nas chteji opit. Jednou sli a nabizeli pouze konak nebo Baileys. Prekvapilo me, ze v letadle byl kovovy jidelni servis. Pravda, vidlicka byla hodne siroka, ale i tak me to prekvapilo.

Austin - New York John F. Kennedy (JFK)

Pro let z Austinu do NY jsme zvolili sluzby spolecnosti JetBlue. Austinske letiste je prijemne male. Cesta od odbaveni na gate by me trvala cca. 5 minut cisteho casu. Kvuli bezpecnostni kontrole a pauze na toalety, ktere byly dost daleko nam to trvalo cca. pul hodiny. Odbaveni probehlo v pohode. Na odbavovacim kiosku jsme se sekli na poslednim kroku a tak si nas Valentina (zamestnankyne JetBlue) zavolala k prepazce a odbavila nas. Valentina byla temer jedina, ktera dokazala precist nase jmena. Bylo to tim, ze je z Jugoslavie.

Bezpecnostni kontrola na letisti byla dost tvrda, troufam si tvrdit, ze i tvrdsi nez v Tel Avivu v roce 2005. V Tel Avivu se tehdy pouze ptali jestli mame noze nebo jine zbrane a vsechna zavazadla sla pres rentgen. Tehdy jsem mel v tasce sklenicku marmelady. Bezpecnostni sluzba chtela vedet kde jsem ji koupil a jestli k ni mam chleba. Moje odpoved ze jsem ji koupil v CR a ze nemam chleba jim stacilo a nevyhodili ji.

V Austinu jsme museli vsechno co jsme brali na palubu dat do prepravky, ktera projela rentgenem. Vcetne sandalu. Pak jsme sli do kabinky, kde jsme museli zvednout ruce a projeli nas panoramatickym rentgenem. Vedle byl i obycejny bezpecnostni ram. V ruce jsem mel pas, ktery jsem pak s igelitakem vratil do kapsy. Bezpecak chtel videt pas. V kapse kalhot mi zustal ruzenec a jeleni luj. Ostraha si me vzala bokem a chteli videt co mam v kapse. Vytahl jsem drobnosti z kapsy. Bezpecak si vzal jeleni luj a prohlizel si ho. Nakonec mi proklepnul kapsu jestli je to vsechno. Papirove kapesniky v druhe kapse nevadily. Pri vyse zminovane ceste do Svate zeme jsme zouvali boty a nechavali je projet rentgenem jen v Bratislave. Pravdepodobne to bylo kvuli schuzce Bush - Putin, ktera se konala cca. tyden po nasem odletu.

Na palube byl zabavni system u kazdeho sedadla s vyberem 37 TV, a velkym vyberem radiovych kanalu. Jeden z TV kanalu byly Google maps na kterych bylo mozne sledovat trasu letu vysku. Tento kanal byl casto prerusovan reklamou na JetBlue a jine spolecnosti. Jack konektor byl dost vychozeny. V cene letu byl napoj a snack (bylo to spise na podrazdeni zaludku).

Zvlastni bylo, ze ani u jednoho z nasich tri sedadel nebyl pytlik pro pripad nevolnosti. Airbus A320 je pomerne hlucne letadlo, chce to sluchatka, ktera dobre izoluji okolni hluk. V druhe pulce letu prestaly fungovat Google maps, resp. na displeji byla porad mapa temer cele severni Ameriky.

Na JFK jsme navstivili letistni kapli. Kaple je umistena v prostoru mezi odbavenim a security kontrolou. I kdyz jsme uz v ten den neleteli, tak nas tam pustili. Na letisti jsou ctyri kaple (muslimska, protestantska, katolicka a zidovska). Katolicka kaple je moc pekna a je dedikovana "Our Lady of skies" (Panne Marii z nebe). V katolicke kapli je i Eucharistie (http://www.jfkchapel.org/ - stranky kaple).

New York La Guardia (LGA) - Houston Hobby (HOU) - Austin

Na cestu z NY jsme zvolili spolecnost Southwest Na LGA stejny provozovatel Wi-Fi site jako v Austinu. Vyber mista maji udelany systemem "kdo driv prijde ten driv mele." Podle casu odbaveni jsou cestujici rozdeleni do skupin po 30 a pousteni do letadla, kde si vyberou sedacku. My jsme byli az v pate a seste skupine a uz jsme nenasli tri sedadla vedle sebe. Jakub si dokonce sedal na posledni volne misto v celem letadle.

Po usazeni jsme se rozjeli a pak zastavili a nakonec jsme byli dotazeni zpatky na gate. Kvuli nejakym problemum jsme meli cca. 90 min. zpozdeni. Kvuli tomuto zpozdeni nam uletel pripoj v Houstonu, kde jsme pristali v 11:30. Dalsi letadlo, na ktere nas prebookovali letelo v 16:25. Cas v Houstonu jsme vyuzili na obed. Pred cestou ven jsme navstivili letistni kapli. Kaple byla pouze jedna interkonfesni. V kapli byl kontakt na protestantskeho pastora, ktery ji spravuje.

SouthWest nema zabavni system u kazdeho sedadla, ale nabizi Wi-Fi pripojeni. Zdarma se da sledovat TV, trasa letu a stranky dopravce. Bez poplatku se da dostat k nabidce Skymall.com, obchod mel problem s certifikaty zabezpeceni. Za sledovani filmu se plati 5$ a za pristup na internet 8$. Sledovani TV bylo optimalizovano pro produkty firem Apple a Microsoft. S Androidem si clovek ani neskrkl. Letadlo bylo stejne jako u JetBlue

Cesta z Houstonu do Austinu trvala jen 45 minut (sotva jsme se vznesli tak jsme pristavali). Leteli jsme v Boeingu 737-500. Sedacky byly kozenkove. V letadle bylo vic mista na nohy, ale mezi loketnimi operkami bylo mene mista. Operky neslo zvednout.

Houston George Bush International Airpot (IAH) - Frankfurt - Praha

Pred odletem mi prisel mail, ze si mam udelat check-in. Tentokrat to fungovalo. Nejdulezitejsi vec, kterou clovek muze udelat je vyber sedadla. Ja si vybral a mel to stesti, ze vedle me nikdo nesedel. Pred ukoncenim system nabidl tri moznosti ziskani boarding pasu. Prvni byl okamzite vytisknuti, druhy byl e-mailem na mobil a treti byl tez pres mobil ale nevim presne jak. Ja jsem si zvolil e-mailem na mobil. Prisly dva maily ve kterych byly QR kody ktere slouzi jako boarding pas. Kdyz jsem prisel na letiste v Houstonu odevzdat zavazadlo, tak jsem dostal vytistene oba palubni listky. Ve Frankfurtu meli turnikety na palubni listky a tak jsem zkusil QR kody. Staci otevrit e-mail a prilozit mobil s QR kodem ke ctecce. Byl jsem prekvapen, ze to fungovalo, protoze na palubnim listku byl jiny typ kodu.

V Houstonu byla standartni bezpecnostni kontrola stejne jako v Austinu. V Houstonu byla jedna skvela vychytavka o ktere jsem nevedel. V prostoru za security kontrolou byly lavicky, kde se clovek mohl hodit do gala a odlozit prazdnou prepravku, ve ktere byly osobni veci. Na palubu v pohode prosel nosni sprej s Vincentkou (doporucuju vsem kdo maji problem s vysusenou nosni sliznici, klimatizace je na to hrozna - na ceste tam mi sprej chybel). Max. dovoleny objem jedne lahvicky je 100 ml a musi byt zvlast mimo prirucni zavazadlo v uzaviratelnem sacku (v Praze na letisti je rozdavali, v Houstonu ne). Verejna Wi-Fi sit bez hesla na IAH neni.

V samotnem letadle (A380-800) jsem mel pro sebe dve mista. Posadka byla profesionalni. Letuska mi ochotne prinesla druhe sluchatka, kdyz jsem ji pozadal o vymenu kvuli zlomenemu kabelu. Bohuzel nefungoval rezim "Niceview" ve kterem je standartne ukazovana trasa letu a dalsi informace. Na tyto informace se da prepnout stiskem jednoho tlacitka, ktere pri druhem stisku vrati zpet na predchozi video. Zajimave je resena preprava malych deti. Na prednich mistech u zdi je mozno pripevnit malou postylku.

Pred pristanim se me letuska ptala jeslti jsem v poradku. Byl jsem ji jen schopen odpovedet ze ano. Za celou dobu letu jsem usnul jen na pul hodiny. Melo to sve vyhody. Cely den jsem byl dost unaveny, ale vecer jsem bez problemu usnul.

Ve Frankfurtu probehla pasova kontrola. Z gate jsme jeli k letadlu autobusem, to jsem poprve a naposledy zazil pri letu z Bratislavy do Tel Avivu. De facto jsme se vraceli zhruba tam, kde nas vylozili z Houstonu. Let obsluhoval Boeing 737-300. Sedacky byly celkem pohodlne. Loketni operky sly dat nahoru. K jidlu bylo musli s jogurtem. Velmi se mi libila lzicka, ktera se dala uprostred slozit. Sedadlo 26F nema okno.