V tomto týdnu jsme navštěvovali nemocné. Navštěvovali jsme je o týden dříve než obvykle, protože se chystám na duchovní cvičení. Ve čtvrtek jsem navštěvoval nemocné v Poteči. Když dnes ráno zastavilo u fary auto, ihned jsem věděl co se stalo.

Včera jsem kolem desáté hodiny přišel do domu. Už v chodbě byl slyšel chrčivý, zahleněný dech. V tu chvíli mě napadlo: "Paní je v posledním tažení..." Byla na tom o trochu hůře než obvykle, chytila něco na průdušky. Paní Marii jsem udělil svátosti a dal si s domácími kávu.

Vykládali jsme o všem možném. Paní nikdy nebrala léky a díky tomu zabíral penicilín. Říkal jsem si že by se z toho mohla dostat. Také přišla řeč i na to, že když u nich byla naposled rychlá tak babičku nenechali odvézt. Chtěli ji mít doma. To se jen tak nevidí.

Včera asi ve 14:30 zazvonil telefon. Paní je v kómatu volali i rychlou. Pan doktor souhlasí s přáním rodiny aby babička zůstala doma. Je velmi ochotný a laskavý. Připravuje rodinu na možný konec.

Postupně během odpoledne se začala v domě shromažďovat rodina. Sešli se v babiččiném pokoji a modlili se u lůžka nemocné. V 16:30 paní Marie tiše vydechla naposled.

Paní Marie zemřela necelých sedm hodin po přijetí svátostí.

Náhody neexistují.