Homilie k prvním nešporám 32. neděle v mezidobí.


Sestry a bratři!

Zemřel profesor církevního práva a u nebeské brány slyšel tato slova: "Vítej, co pro Tebe můžu udělat?" Odpověděl: "Chci vidět Ježíše nejvyššího zákonodárce a soudce." "Pojď dál," ozve se z brány. Potom zemřel profesor teologie a u nebeské brány slyšel stejná slova: "Vítej, co pro Tebe můžu udělat?" Odpověděl: "Chci vidět Ježíše pravého Boha a člověka." "Pojď dál," ozve se z brány. Nakonec zemře stará paní  a u nebeské brány též tato slova: "Vítej, co pro Tebe můžu udělat?" Odpověděla: "Ahoj Ježíši, ráda tě vidím, poznala jsem Tě po hlase."

Co má tento příběh společného s dnešním evangeliem? Ježíš mluvil se saduceji, kteří mu pokládali velmi teoretické otázky a přitom mluvili s žívým Bohem. Vím, že někdy i já příliš spekuluji o teologických otázkách. Opravdu znám Ježíše?

Dnes je třicáté výročí pádu Berlínské zdi. Myslím si, že toto výročí může pro nás být příkladem. Teologické úvahy jsou důležité, ale daleko důležitější je znát Ježíše, jeho hlas. Ano, pravá teologie začíná na kolenou! Toto výročí nás může inspirovat. Můžeme postupně rušit hranice mezi spekulací a meditací, resp. hledat cestu dialogu.

A na konci bych rád připomněl výroční den posvěcení Lateránské baziliky. Laterán je centrum křesťanského Říma. Je zde bazilika - papežova katedrála jako symbol modlitby a univerzita - jako symbol vědy a spekulace.

Pro mě teď teď zůstává jeden úkol: v pravdě a toleranci k druhým budovat cestu dialogu.

Volná hudební asociace: