Kniha Klíče království nebeského popisuje život jednoho obyčejného chlapce, který se stane knězem a později stráví 35 let jako misionář v Číně a na skloknu života se vrací do vlasti. Otec Francis Chrisolm vyniká pevnou vůlí a naprostou zásadovostí, nesoudí lidi podle vyznání, ale podle jejich názorů a činů.
Kniha strhujícím způsobem líčí evangelizaci v Číně, ukazuje problémy s navazováním vztahů s místním obyvatelstvem, líčí problémy mezi otcem a představenou řeholnic, ktéré tam jsou pozvány na pomoc. Kniha je psána čtivým a strhujícím stylem.
V závěru knihy přijede do Číny Francisův přítel lékař, aby pomohl přimorové epidemii. Nejsilnějším místem celé knihy pro mě bylo, když se lékař, při pohledu na to co napáchal mor, otce Chrisolma zeptal jestli tohle není peklo. Otec Chrisolm mu odpověděl:
"Peklo je místo, kde člověk přestal doufat."
Komentáře
Četl jsem to před mnoha lety ve slovenštině. Ta věta mně také velmi zasáhla, ale zněla malinko jinak.<br />
"Peklo je stav, kdy duše přestane doufat."
"nesoudí lidi podle vyznání, ale podle jejich názorů a činů."<br />
<br />
Je skutečně tristní, jak v dnešní době lidé zcela na okraj odsunují to, co je nejdůležitější, protože se týká samotného Boha. Vyznání, tedy to, čím se člověk vztahuje k absolutnímu - k Bohu, už ani neřadíme mezi názory, ani mezi činy, ačkoliv kam jinam můžeme zařadit víru, než mezi názory, a z ní plynoucí jednání, než mezi činy?
Možná jsem trochu natvrdlý, ale nechápu co tím chtěl básník říci...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.